Jak rozpoznat předmět

Každá věta bude vždy tvořena alespoň subjektem a slovesem, takže budeme rozlišovat mezi akcí a tím, kdo ji vykonává. Při některých příležitostech, při provádění syntaktické analýzy fráze, může být obtížné určit, který subjekt je předmětem, a máme pochybnosti o jeho identifikaci. To je důvod, proč chceme podrobně vysvětlit, jak tento předmět rozpoznat, abyste se vyhnuli zmatku s jinými prvky věty.

1

V první řadě, aby bylo možné rozpoznat nebo identifikovat, bude nutné pochopit, co je předmětem . Můžeme tedy poukázat na to, že se jedná o slovo nebo skupinu slov, která ve větě souhlasí osobně a číslem se slovesem.

Abychom sami porozuměli, můžeme říci, že je to on, kdo rozvíjí činnost v aktivní modlitbě . Je důležité poznamenat, že v některých větách může předmět uniknout, to znamená, že se neobjevuje explicitně, ale že je chápán.

2

Když říká, že vždy existuje shoda mezi subjektem a slovesem, znamená to, že se musí shodovat v:

• Osoba: první, druhá nebo třetí.
• Číslo : jednotné číslo nebo množné číslo.

Tímto způsobem, abychom rozpoznali předmět věty, měli bychom se podívat na slovesnou formu a hledat podstatné jméno nebo podstatné jméno, podstatné jméno, zájmeno nebo dokonce podřízený větu, která odpovídá slovesu .

3

Nejjednodušší věcí bude upravit číslo slovesa, tj. Předat ho od jednotného čísla k množnému nebo naopak, a zjistit, co se děje ve větě.

Například: ve větě Dítě zpívá píseň můžeme měnit sloveso a vidět, že by to nedávalo smysl říkat * Dítě zpívá píseň, takže předmět bude "Dítě", protože souhlasí osobně a číslem se slovesem "zpívá" " Kromě toho můžeme potvrdit, že toto je téma, protože on je ten, kdo rozvíjí akci.

4

Podívejme se na další společný příklad, který obvykle představuje pochybnosti při identifikaci předmětu. To je případ věty jako: Mám rád čokoládu.

Pokud přemýšlíme o tom, kdo tuto akci vykonává, možná by se nám stalo, že bychom měli říci, že předmětem věty je "I" nebo "To me", ale pravdou je, že to tak není. Pokusme se provést změnu v počtu sloves : * Mám rád čokoládu, a tak vidíme, že se neshoduje, a proto "čokoláda" je předmětem slovesa.

5

V případě eliptických předmětů se jedná o věty, jejichž předmět se neobjevuje explicitně, ale můžeme tomu porozumět, nebo to není nutné znát.

Například: ve větě Tančili až do rána, není určeno, kdo byli ti, kteří "tančili", ale podle osoby a čísla slovesa můžeme říci, že eliptický předmět je "Oni".